Exkurze na zajímavá místa
V úterý 1. října uspořádala naše škola exkurzi pro žáky 9. ročníku, kteří měli možnost navštívit letiště Brno, Zetor Gallery a informační centrum jaderné elektrárny Dukovany.
Při prohlídce prostor letiště v Brně jsme se dostali do míst, kam se člověk bez letenky normálně nedostane. Navíc nám bylo umožněno vidět i zákulisí, které je pro cestující nepřístupné. Prohlídková trasa vedla přes odletovou i příletovou část terminálu. Zastavili jsme se u bezpečnostní kontroly, kde jsme viděli obrazy z rentgenu, které analyzuje ochranka letiště při kontrole našich příručních tašek. Prohlédli jsme si také profesionální hasičskou techniku pro potřeby letiště, která musí být připravena okamžitě vyrazit k požáru či nehodě letadel.
V Zetor Gallery jsme si nejprve prohlédli historické stroje v prvním patře, kdy vystavené modely umožňovaly, abychom si vyzkoušeli sedadlo řidiče traktorů. Nejstarší modely měly sedátko velmi jednoduché v porovnání s dnešními, která jsou vyhřívaná, odpružená a s opěrkou hlavy. Navíc dnešní traktory jsou vybaveny ochrannými prvky, které na starých traktorech vůbec nejsou. Byly zde uvedeny modely od značek Major, Forrtera nebo Proxima. Jediný nepřístupný exponát byl vystavený designový koncept známé italské karosářské společnosti Pininfarina.
Poslední zastávkou naší exkurze byla návštěva informačního centra Jaderné elektrárny Dukovany, kde nás přivítala průvodkyně. Nejprve jsme zhlédli film o vzniku a zdrojích elektřiny, prostřednictvím druhé filmové ukázky jsme se podívali přímo do jednotlivých budov místní elektrárny. Po skončení obou filmů jsme se rozdělili do dvou skupin. Na názorných modelech jsme prakticky poznávali chod jaderné elektrárny. Mnohé žáky zaujal model jaderné elektrárny, reaktoru či aktivní zóny v měřítku 1:1. Také jsme viděli mlžnou komoru s viditelným zářením, které je součástí našeho přírodního prostředí včetně záření kosmického. To, co jsme si zapamatovali, je, že stavba elektrárny v Dukovanech započala v roce 1974, poslední blok reaktoru byl uveden do provozu až v roce 1987. Také jadernou elektrárnu lze zjednodušeně označit jako tepelnou elektrárnu, protože kromě odlišného zdroje tepla, které je v tomto případě štěpení uranu v jaderném reaktoru, fungují na shodných principech. Přesto bylo pro nás pochopení jejího chodu velmi náročné, neboť s jadernou energií jsou spojené zvýšené bezpečností opatření než u jiných elektráren.
Palivo v reaktorech se může používat nepřetržitě pět let, následně probíhá tzv. odstávka a některé články jsou nahrazeny. Použité palivo se v rámci jaderné elektrárny skladuje v podzemních prostorách po několik dalších let, kdy vyhořelé palivo zůstává radioaktivní. Dá se znovu recyklovat, ale doposud je pro nás recyklace finančně nákladná, proto se této možnosti nevyužívá.
Do Olomouc jsme dorazili v odpoledních hodinách, kdy jsme byli unaveni, ale odnášeli jsme si spoustu nových poznatků. Některým se líbilo na letišti, jiní si užili srovnávání traktorů a ostatní ocenili návštěvu jaderné elektrárny.
Slavomíra Schubertová, vyučující fyziky